Tento web používá cookies. Pokračováním v procházení webu souhlasíte s používáním souborů cookie. Zjistěte více o tom Zjistěte více o cookies.
Likvidace komunálního odpadu nemusí být problém - Měli bychom změnit přístup

Nápověda

Přečtěte si více o Rozhodování

Co je participační proces?

Participační proces je sled aktivit participativního charakteru (např. Nejprve vyplnění průzkumu, následné předkládání návrhů, diskuse o nich v rámci osobních nebo virtuálních schůzek a nakonec jejich prioritizace) s cílem definovat a rozhodnout na konkrétní téma.


Příklady participačních procesů:

volba členů komise (kde jsou kandidatury poprvé představeny, pak diskutovány a nakonec je vybrána kandidatura),


participační rozpočty (kde jsou návrhy předloženy, ekonomicky oceňovány a hlasovány s dostupnými prostředky);


strategické plánování, společné vypracování nařízení, vyhlášky nebo normy, návrh městského prostoru nebo vypracování plánu veřejného pořádku.


Další typy procesů můžete najít na webu Participativní metody zahraniční zdroje najdete na webu Participedia kde jich je celkem 333


Dokumenty k tématu

Studentské práce na téma participace:



Rozdělení podle vzniku:

  • spontánní participace - vzniká samovolně tzv. odspoda nahoru. Mezi občany se přirozeně probudí potřeba podílet se svými aktivitami a schopnostmi na rozhodování. Najdou mezi sebou předáky, nebo jednatele kteří s komunitou autenticky rozhodují a plánují
  • vyvolaná participace - vzniká nastavením příležitosti a možnosti nějakým oficiálním úkonem shora, nebo zákonou možnosti podílet se na rozhodování. Zde je riziko vzniku dalších umělých jevů, jako je poskýtování pravomocí nezpůsobilým lidem, manipulace, pseudo-participace, přijímání výhod, tokenizace, neboli přerámování citlivých témat do neškodných, o kterých občané mohou rozhodovat
  • vynucená participace - vzniká jako pasivní, shora dolu, nepřímá možnost a formální účast na rozhodování, ale nemusí nutně sdílet výhody; nabízí občanům jednoduchý výběr mezi navrhovanými a omezenými alternativami, nebo žádnou volbou. Může se projevit jako paternalismus, častá je neúčast a nezájem občanů. Vysoká míra manipulace s občany, tokenizace, neboli přerámování citlivých témat do neškodných, které se předloží občanům k rozhodnutí


Kritéria pro hodnocení participace

Reprezentativnost

Účastníci by měli tvořit široce reprezentativní vzorek populace, nebo komunity které se participace týká

Přístup ke zdrojům

Veřejná účast by měla mít přístup k vhodným zdrojům, které jim umožní úspěšně splnit jejich zadání. Patří mezi ně informační zdroje, lidské zdroje, materiální zdroje, časové zdroje a další mediální nezávislost.

Nezávislost a nestrannost

Zástupci by měli být nezávislí na jakýchkoli sponzorských orgánech. Například jmenování řídícího výboru by mělo zahrnovat členy z různých orgánů

Definice úkolu

Povaha a rozsah úkolů by měly být jasně definovány. Je důležité zajistit, aby docházelo k mírnému zmatku a sporům ohledně rozsahu, jeho očekávaných výstupů a mechanismů postupu. Tím se to ujasní.

Včasné zapojení do účasti

Komunita by měla být co nejdříve zapojena do procesu a měla by mít možnost diskutovat o základních předpokladech a nastavení agendy, a to nejen úzkých, předem definovaných problémů

Strukturované rozhodování

Participace by měla využívat / poskytovat vhodné mechanismy pro strukturování a zobrazování rozhodovacího procesu. Dokumentace procesu i jeho výsledku je jako zvýšení transparentnosti a vnímané důvěryhodnosti i efektivity procesu.

Transparentnost

Proces by měl být transparentní, aby veřejnost viděla, o co jde a jak se rozhoduje. To zahrnuje uvolňování informací o postupu, zajišťování zdrojů pro účastníky a způsobu, jakým jsou přijímána rozhodnutí, pro záznamy schůzí

Efektivita nákladů

Postup by měl být nákladově efektivní vzhledem ke svému primárnímu účelu. Je rozumné porovnat náklady na zvolenou metodu s potenciálními náklady alternativních metod časově i finančně a zvážit, do jaké míry splňují ostatní kritéria