Urbanismus a udržitelné bydlení

Investovali byste ve svém městě do infrastruktury? dopravy? bydlení? nebo raději do kultury, ochrany životního prostředí, nebo naplnění volného času?

Poslechněte si podcast Bulvár

Bulvár #3: Milota Sidorová - Sebelepší architektura “rape culture” nevyřeší - Hostkou podcastu Bulvár je urbanistka, feministka a odbornice na participaci Milota Sidorová. “Říkám o sobě, že jsem autorka ve službách spravedlivého města,” představuje se v rozhovoru vystudovaná krajinná architektka a dnes ředitelka Kanceláře participativního plánování Městského institutu Bratislava (MIB)Milota Sidorová. Koncept spravedlivějšího, inkluzivnějšího města pro všechny se v Česku a na Slovensku diskutuje teprve v posledních letech a občas bývá nálepkován jako genderová ideologie. “Feminismus má u nás špatnou pověst, a já nedůvěru lidem nevyčítám. Obvykle jim ukážu, co ve městech funguje, co ne a co se úspěšně realizovalo jinde,” říká Sidorová. “Většinou na to publikum reaguje pozitivně a přijde jim to správné. A já jim povídám: a to je právě genderově citlivé plánování, to je ten feminismus. Vidíte, ani to nebolelo.”

Moderní architektura v historických městech být musí, jinak umřou,

říká David Vávra, architekt - Český Rozhlas, České Budějovice

Důležité podle Davida Vávry je nedělat z měst skanzeny. „Téměř nejstrašnější příklad byl až do nedávna Český Krumlov. Teď se začalo konečně říkat, že tam tedy nezastaví 350 autobusů, ale třeba jen padesát. Možná k tomu přispěl i projekt Kateřiny Šedé, kterému se všichni smáli, ale který připomněl, že by to také mělo být město k životu. Měli bychom zbavit architekturu té kulisovosti, té scénografie a dostat tam normální život, současnou architekturu a současné materiály. Ale musí to být diskuze, v níž historici, památkáři, osvícená radnice a invenční architekt s odvážným investorem najdou společnou výslednici,“ uzavírá.

Gentrifikace je negativní proces, přestože na začátku vypadá dobře.

Petr Klápště, urbanista: V Českém Krumlově se snaží proti gentrifikaci bojovat

Dalším nástrojem ...(proti gentrifikaci)... je veřejné vlastnictví. Příkladem místa, kde se jej snaží využívat, je Český Krumlov. Prostřednictvím společnosti Českokrumlovský rozvojový fond (Externí odkaz), který vlastní asi 26 domů v centru s různými druhy bytů, se město snaží předcházet tomu, aby ty byty byly pronajímané jen na krátkodobé pronájmy. Tím se dociluje toho, že aspoň část lidí může v tom centru, které už je hrozně drahé, normálně bydlet. Vypadá to jako plýtvání prostředky, ale pestrost znamená lepší sociální kontrolu a taky atraktivnější prostředí. To, že tam ještě pořád někdo žije, je zajímavější i pro návštěvníky. Český Krumlov se teď snaží, aby v tom byl ještě úspěšnější, snaží se pracovat na tom, aby byl ještě lépe schopný tohle podporovat, aby lidé, kteří v Krumlově kupují nemovitosti, nevytlačili obyvatele Krumlova na periferii.

Jak to děláme v Českém Krumlově

• Městský architekt dohlédne na rozvoj Českého Krumlova i opravu památek 3. března 2017
• Krumlov není ideální pro žití, říká nový městský architekt Busta 20. března 2017
• Gentrifikace vnitřního města Českého Krumlova (PDF)

Petra Prokůpková, JČU, 2020

Mezi lety 1991 a 2011 došlo k přílivu kapitálu do jádra města, ale odešlo z něj 60% populace. V současnosti zde nezůstali skoro žádní stálí obyvatelé. Dalším zajímavým zjištěním je, že 95% všech nemovitostí v Českém Krumlově slouží k nějaké ekonomické činnosti, která má ve většině případů souvislost s cestovním ruchem. Z centra města se stal vylidněný skanzen. Výzkum proběhnutí gentrifikace ve zkoumané oblasti nepotvrdil, ani ho nevyvrátil. Příliv kapitálu, komercializace, s tím související zvýšení cen a odliv stálých obyvatel jsou definovány jako projevy gentrifikace a zasloužily by další důkladnější bádání...

Zapojte se do konzultace Bytová politika na maloměstě na našem webu.

Jak se potýkají s gentrifikací jinde v ČR?

Dalším příkladem, kde hrozí efekt gentrifikace je rekreační oblast Karlových Dvorů v okolí údolní nádrže Lipno. Zde nejde o urbanistiku, jako spíše o záměr vytěžení přírodní a rekreační lokality ve jménu rozvoje turistického ruchu.

přečtěte si celou poznámku o neuvážených krocích ve jménu překotného rozvoje, od ekologa Jiřího Malíka na webu A2 eskalátor: z roku 2016

... "Řádově jinou částku vynaložili v jižních Čechách na Lipně. Na rozdíl od skutečného Ria se navíc takzvané Rio Lipno svůj ekologický dopad nesnažilo ani kamuflovat. Místní úřady nechaly pokácet 230 stromů, aby bylo kam umístit sportovní zázemí a kabiny pro rozhlas a televizi, vystavěné za 65 milio­­nů a sloužící pouhých šestnáct dnů. Pravé důvody k výstavbě areálu vidíme až dnes. Byla to politická kampaň hejtmana Jiřího Zimoly a příprava pozemku pro stavbu hotelu. Místní developer tak obešel zákaz vykácet les...

V roce 2021 se na Lipně řeší Petice za záchranu "jihočeského moře" a okolní krajiny! spolku Lipensko pro život, z.s., kteří se bouří proti plánovanému rozšiřování rekreačních areálů. Ty podle nich výrazně zhoršují kvalitu vody v jezeře a tím poškozují životní prostředí

Jak se urbanismem zabývají jinde ve světě

• Luxembourg is first country in world to make public transport free - Euronews, 2.3.2020
• Streetmix - je internetová stránka, kde si navrhujete jak by měla vypadat vaše ulice. Výsledkem se můžete pochlubit ostatním.

Co je cílem participačního procesu

Tady máme příležitost vyjádřit návrh na projekt doplňující urbanistické záměry města, nebo přímo zabraňující gentrifikaci. V Debatách a Návrzích můžete pracovat na jeho detailech, anebo reagovat na návrhy někoho jiného.

Pravidla procesu jsou jednoduchá

• navrhněte projekt do nákladové částky 10 milionů korun
• musí to být veřejný projekt, který je nějak prospěšný všem občanům, nebo alespoň menší, zato však otevřené skupině lidí
• nejedná se o prvoplánově podnikatelský záměr